Theodor Freiherr (svobodn� p�n) von Liebieg se narodil v Liberci 15. 6. 1872 jako vnuk zakladatele firmy „Johann Liebieg & Comp.“. Do v�nku dostal �lechtick� titul a rodinn� podnik. Byl obda�en� i mimo��dn�mi schopnostmi, kter� mu umo�nily st�t se t�m, ��m v pr�b�hu let byl prakticky a� do sv� smrti v roce 1939, jedn�m z nejv�zna�n�j��ch p�edstavitel� textiln�ho pr�myslu v �ech�ch i v Evrop�, prezidentem Svazu n�meck�ch pr�mysln�k�, prezidentem Duchcovsk� uheln� spole�nosti, p�edsedou spr�vn� rady akciov� spole�nosti Libereck� pouli�n� dr�ha a �esk� Union banky… a tak� nad�en�m motoristou.
V roce 1891 jako osmn�ctilet� mlad�k p�evzal celkov� veden� podniku, v �em� mu pom�hali oba otcovi �vag�i Leo a Gisbert Clemensov�. Po dokon�en� studia pr�v se k nim p�ipojil tak� jeho bratr dr. Gisbert Liebieg, pozd�ji p�sob�c� ve V�dni. Roku 1901 vstoupil Theodor do man�elsk�ho svazku s Mari� Idou Blaschka, dcerou ��fa firmy Franz Schmitt v �esk�m Dubu, �enou inteligentn� a vzd�lanou, s n� podnikl tehdy jist� nev�edn� svatebn� cestu po Evrop� – toti� automobilem.
Baron Theodor von Liebieg, nad�en� propag�tor motoristick�ho sportu, �len direktoria Rakousk�ho automobilov�ho klubu a od roku 1906 tak� p�edseda libereck� pobo�ky, byl ve sv� dob� uzn�van�m automobilistou i mimo svoji vlast. Z v�niv� posedlosti „ko��ry bez kon�“ ho usv�d�uje nejen �ada sportovn�ch �sp�ch�, ale i mno�stv� automobil� r�zn�ch zna�ek, kter� vlastnil mezi lety 1893 – 1939.

Po d�de�kovi m�l v�el� vztah k technick�m novink�m, co� nakonec do zna�n� m�ry ovlivnilo jeho �ivotn� dr�hu. U� roku 1893 si po��dil Benz�v automobil Victoria, co� byl teprve t�et� v�z v habsbursk� monarchii, �idi�sk� pr�kaz se stal v�bec prvn�m a za prvn� d�lkovou j�zdu (16. 7.–22. 7. 1894) mezi Libercem a Gondorfem z�skal titul „pion�r motorismu“. Baron se pravideln� ��astnil automobilov�ch z�vod�, p�isp�l ke vzniku kop�ivnick� automobilky 1897, zaslou�il se o dod�vku motoru Benz do prvn�ho Rakousko-Uhersk�ho automobilu NW Praesident v roce 1898 a nechal si zde vyrobit prvn� z�vodn� speci�l NW 12. Vozy jsou dnes vystaveny v N�rodn�m technick�m muzeu Praha.
Nesm�l by to v�ak b�t Liebieg, aby se spokojil s pouh�m… jak to d�laj� jin�. Obdobn� jako jeho d�d tou�il po tom, aby mohl vyr�b�t, k �emu� ho krom� motoristick�ho nad�en� vedly nepochybn� dobr� obchodn� d�vody. A tak v roce 1907 st�l spolu s textiln�mi pr�mysln�ky W. Ginzkeyem z Vratislavic nad Nisou u Liberce a O. Klingerem ml. z Nov�ho M�sta pod Smrkem jako hlavn� inici�tor u zrodu Libereck� tov�rny automobil� – RAF (Reichenberger Automobil – Fabrik). Byl i �lenem spr�vn� rady firmy Laurin a Klement, kter� RAFku posl�ze odkoupila a v�robu automobil� v Liberci roku 1916 ukon�ila.
Velk� p��telstv� Theodora von Liebiega s Karlem Benzem je zadokumentov�no na nejedn� fotografii. Mo�n� posledn� je z roku 1934 zachycuj�c� Berthu Benzovou s Theodorem Liebiegem v Liberci, kter� v t� dob� vlastnil sen nejednoho veteranisty kompresorov� Mercedes Benz typ 540 cabrio.
Velkolep� oslavy 100. v�ro�� prvn� d�lkov� j�zdy se konaly roku 1993 v Liberci za ��asti Autoklubu �R, Veteran car clubu Nisa, Autokempu Pavlovice, zna�ky Mercedes Benz. Od roku 2003 p�ipom�n� ka�doro�n� motoristick� sv�tky a v�ro�� MOBILE MUZEUM �R se s�dlem v Liberci projektem D�de�ek automobil.

Autor textu: Zden�k Hrab�k, Svatopluk Holata